Gastrotoulky

Foodpiknik 2019 – Déšť a pot

  Kde začít? Tahle recenze se mi nepíše pořád lehko a to jsem si několik dnů od vzpomínek odpočala. Celé je to pořád ještě trošku hořké. Na letošní ročník jsem se tešila snad celý rok, že bude hezky, že půjdu s Kubou, že to bude ještě větší než loni, že půjdeme včas, že dokoupíme spíže… bablbam. Celé to tak nějak pěkně idylicky začalo, ale tu legraci nám překazil déšť, ze kterého jsme si nejdřív ještě dělali legraci, ale pak nás úplně doničil, ale o tom víc pod několika fotkami.

Datum Foodpikniku padá obvykle na poslední neděli předtím, než se děti vrací do školy. Je to takové rozloučení s prázdninami, s létem, se zábavou. Tohle byl můj třetí ročník a už sama sebe považuji za srdcaře, co by si v tohle datu neplánoval ani výlet ani dovolenou. Líbí se mi, že na rozdíl od jiných podobných akcí je zde vstup zdarma a že je Ladronka tak rozlehlá, že se před stánky netlačíte a můžete se vždy v klidu přesunout na deku a jen se povalovat. Doufám, že se místo na příští ročník nezmění, protože by to byla opravdu škoda.

Idea Foodpikniku tak, jak je nastavená je super v tom, že si tu každý na jde “to svoje”, můžete shlédnout vaření na pódiu, děti odklidit na nafukovací hrad a jiné atrakce, můžete ochutnat vzorky potravin, popiknikovat s připravnými koši, pořádně se nadlábnout nebo doplnit spíže o různé zajímavé produkty. Do vkusu se tedy trefíte každému, koho zvolíte jako doprovod, a ať už je zavislý na sladkém, na dietě, cukrfree nebo vegan.

 

Letošní ročník hostil na Ladronce rekordní počet stánků, dle pořadatele na 150. Na to, proběhnout jen zběžně celý piknik a porozhlédnout se po nabídce, nestačila jedna hodina. Tohle se nám ještě podařilo, vyráželi jsme na piknik včas a dorazili před 13. hodinou na Ladronku. Počasí bylo extrémně horké, ale postupně se zatahovalo, pokud by ale takhle zůstalo, byl by piknik nejlepší gastro akcí roku.

Co se týká složení stánků, letošní ročník vynikal “masem”, což odpovídá poptávce trhu. Burgery, vytuněné hotdogy i trhané maso jsou pořád v kurzu. Velký zájem byl také o mořské plody, poke bowly a asijské speciality. Nejde popřít to, že organizátoři myslí při výběru stánků na současné trendy. Zároveň nezapomínají na nejdéle působící a stále oblíbené členy trhů – kdo dnes nezná Galetku, Kaisera Franze nebo Leli’s cupcakes. Ačkoliv strašně ráda ochutávám nové věci, často se těším právě na tyto klasiky, které lze tento jeden den potkat na jednom místě. Dále klasickou nabídku doplňovalo sladké, letošní novinkou byla lowcarb Paleo pekárna z Kostelce nad Černými lesy nebo nanuky od Lunaru, které distribuují právě Leli’s cupcakes. Ve sladké sekci se v letošním ročníku příliš nic přelomového neudálo, to, co jsme stihli pouze v ochutnávce byl stánek Nejlepší cheesecake a už jsme také nenavštívili Brownies, první fajnově chutnalo, druhé minimálně vypadalo. Přišla jsem kvůlu dešti taky o první setkání s Puro gelato a o koláček na cestu z pekárny Kabátovi – pekli je přímo před lidmi na místě.

Na místě byla tradičně zdarma pitná voda, jak v cisterně, tak od sponzora Ondrášovky. Ochutnali jsme nové ledové karamelové instantní kapučíno od Jacobs (pěkně blbé složení a skvělá chuť, už ho mám doma), dupetky s tzatziky (které jsou taky dobré, s blbým složením, ale doma je oželím) , lilkový ajvar a březové limonády (taky nafasováno domů). První kolečko jsme si užili i s nějakými nákupy a přišel čas vybrat oběd.

Moje očko padlo na nový burger od Kaisera Franze s hovězím a guacamole. Tradičně byl velmi dobrý, quacamole požehnaně, ale čekala jsem na něj dobrých třicet minut. Kaiser Franz byl lehce v anarchii (než přijeli posily z Kulaťáku) plus první kolo rozdělal osm jehněčích burgerů a já tedy jako druhá v řadě ostrouhala. Pro tentokrát jim to odpustíme… Když jsem stála ve frontě, připravovali také burger s kozím sýrem a vypadalo to jako opravdová pecka se 150g buche – na to budu myslet příště. Druhý černý burger donesl Kuba, myslím, že ze stánku se zvučným jménem Burger jako prase. Ten den měli i červené a zelené varianty. Burger byl překvapivě dobře kořeněný a dochucený, ale Kaiser Franz vedl na velikost. Ke konci našeho burgerového posezení začalo kapat, takže jsme se přesunuli pod nejbližší stromy a očekávali konec, Kuba ještě předtím zvládnul espreso z italského stánku a filtr z kavárny Birdsong coffee. Já pila perlivou limonádu od Sodofkárny, která byla sice dobrá, ale na moje chuťě přespříliš sladká.

Další na co, jsme měli zálusk, až déšť přestane byla Paleo pekárna a káva od Los Mundos. Tohle se už zvrtlo a kavu a paleo brownie jsme jedli pod slunečníkem paleo pekárny. Déšť nám poměrně zásadně začal kazit požitek z jídla a situace se spíš zhoršovala než zlepšovala. Přesto Los Mundos mají pořád super kávu a paleo pekárna překvapila tím, jak moc dobré koláčky má, což víme i díky možnosti ochutnávek. Brownie za nás stále vede, bylo velmi chutné a měkkoučké.

Při dalším útlumu deště jsme se přesunuli pod deštník Leli’s cupcakes, po této návštěvě můžu říct, že čokoládový cupcake byl jeden z nejlepších v mém životě a trumfnul kdysi ozkoušené ovocné a karamelové varianty a že nanuky Lunar stojí za ty peníze – pistáciový s jogurtem chutnal jako točená zmrzlina nebo gelato, opravdu super. Očkem jsem ještě pomrkávala po macronkách a perníčkách z Perníčkovo, ale nakonec jsme se zkoncentrovali jen na další přeběhnutí pod jinou stříšku. Poslední zastavení bylo u foodtrucku Tommy’s, které nabízel burgery, hranolky a nebo třeba pomalu pečení hovězí v ciabattě. To byl celkem velký org… každopádně můžu shrnout, že zaprvné jeden by to sám nesnědl, zadruhé bezva opečená ciabatta, citrónová majonéze, zelenina, coleslow, hovězí, zatřetí sakra už  moc pršelo. V tuhle chvíli jsme se začali spíš než na další stánky koncentrovat (po více jak 2 hodinách deště) na úprk z pikniku.

Nebylo to úplně snadné – už zmáčení přeběhnout park, zjistit, že taxify nás jen tak nevezme nebo čekat na bus. Skončili jsme v něm pěkně promáčení, já zabalená do piknikové deky. Když jsme odcházeli, tak někteří prodejci už balili na cestu domů, protože se místo prudce vylidnilo. Je to velká škoda, akce měla trvat další tři hodiny, ale nešlo se na ní nějak pohybovat, schovat, usušit.

Když to shrnu, mohlo to být bombastické, protože organizačně to bylo místo skvělé, ale přívalový déšť nám více jak půl požitku ubral a neobešli jsme to, co jsme chtěli. Takže se stále těšíme na další ročník, který snad už opravdu bombastiky bude 🙂

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *