Gastrotoulky

Francouzský trh v Praze

  Jedna z akcí, kterou jsme v minulém týdnu navštívili, byl Francouzský trh na Kampě. Jedná se o cyklicky se opakující akci, tedy trh v určité formě zůstává, ale mění se jeho lokace. Nedokážu říct, jestli se teď koná jednou nebo dvakrát ročně, každopádně minimálně jednou ročně ano. Za poslední roky jsem si všimla prodloužování rozsahu, jak stánku, tak dobyte – to poslední trh trval pět dnů. První trh si pamatuji před třemi nebo čtyřmi lety z Náměstí Republiky, kde to bylo sympaticky malé a všude byla plážová lehátka. Dále utkvělo v paměti koštování francouzského vína po dvacetikoruně za deci. Dnes už je duch trhu nicméně trochu jiný, i když to podstatné zůstává, francouzská kultura a gastronomie.

V praxi je obecná francouzská gastronomie přímo ve Francii v úpadku (pardon), protože postupující amerikalizace vede Francouze k tomu, že se v běžné stravě upínají ke cole, hamburgerům pizze a ano i překvapivě k pivu. Tím pádem ty tradiční menu ustupují v restauracích do pozadí a snaží se vyhovět poptávce, tomu co je cool. V tuhle chvíli nemluvím o Paříži, to je svůj vlastní svět. Stejně tak natrefíte na to, že jsou na ulicích strašně populární španělské churros, ale palačinky jsou pro Francouze už nudné. To, co přetrvává jsou pořád bagety, to ano a dezerty jako poslední chod. To, jak je takový španělský flan nebo italské tiramisu tradiční nechám posoudit vám, ale patří v současné době mezi časté restaurační dezerty. Francouzské gastronomické okénko zakončím tím, že v řadě podniků začíná být problém ochutnat něco, co je francouzsky tradiční.

A co tedy trh? Ten se pokoušel přesně o cestu proti proudu, to znamená, že za dobrovodu chansonů jste mohli v poklidu nakupovat ryze francouzské produkty. Ten poklid je trochu eufmismus, protože ulička mezi stánky byla úzká, takže dost strkačka. Trh byl umístěn na náměstíčku Kampy, což nepovažuji za šťastné, když je v blízkosti obří park. Na trhu jste mohli ochutnat francouzské palačinky, i slané pohankové galetky, šneky!, výběr francouzských dezertů s makronkami (dezerty sakryš drahé, prcci za 90Kč), sýry také v lehce nepříjemné cenové kategorii (1g za 1 Kč), francouzské uzeniny, talířky předkrmů, cider a samozřejmě víno.

Naše tříčlená skupina může referovat o tom, že Rosé bylo slušné a našli jsme i stánek s odpovídající cenou. Smutným faktem zůstává, že naše letní restaurace u Letenského zámečku má pohárky na víno, zatímco tady jsme dostali nefotogenické plastové kelímky. A takových detailů si všímám, škoda. Hezký stánek, hezké víno a strašně ošklivý a blbě do ruky padnoucí neeko kelímek, dojem je rázem v háji. Přešla mě i nálada koupit láhev. Také tácky na jídlo žádná hitparáda, na tom se fakticky šetřilo, líbila se mi pouze papírová miska na olivy. Z jídla musíme pochválit peckové palačinky, jedny z nejlepších, co jsem kdy ochutnala na ulici, prima makronky netradičních příchutí (klementinky vedou, rozmarýnu jsme se báli) a levandulovou limonádu. Kromě jídla byla na trhu právě také kosmetika z levandule, která byla v poměrně vysoké cenové relaci, stejně jako celý trh. Takže asi nejvíce negativním překvapením bylo právě to, že se Francouzský trh dostal na francouzské ceny. I díky tomu jsme nepohrdli nakonec přesunem na after do kavárny Mlýnská, která je poblíž.

Celkově hodnotím tento počin kladně, ačkoliv má svoje mouchy, které by bylo vhodné vychytat do příštích ročníků. První je větší prostor a možnost se usadit, stolečky fajn, ale málo a odkládací stolky na stojáka mě bavili méně a méně. Dále si rozmyslet estetiku prodeje jídla, protože může kazit dojem a nakonec se zamyslet nad tím, koho opravdu na trhu necháme prodávat. Chyběla mi tam například cukrárna Saint Tropez nebo Café Amandine, i taková zvučná jména by jistě poskytla výrobky za lepší ceny. to, co trhu nelze upřít je ležérní voňavá atmosféra, která je velmi příjemná a stojí se za ní vracet. A pro někoho ti šneci, fuj… 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *