Gastrotoulky

Snědeno v červenci

  Červenec je brutálně poznamenaný “nezdravou” Francií, budu tu prezentovat potraviny, kterých se chci po návratu z větší části oprostit :D, protože, co se týká zdraví, váhy a přínosu pro tělo, stojí pěkně za nic. Ale neříkám, že to nepotřebuji večně všechno ochutnat :D. Obrázky jsou z internetu, protože je mi trapné jídlo fotit. Nebudu opět ukozovat brie nebo komentovat víno, ale spíš konkrétní potraviny nebo jídla, na která jsem narazila ochutnala je právě tady na jihu v červenci.

Napolitánky – Napolitain, tato sladkost se prodává hojně v supermarketech, ale našla jsem i hodně receptů, jak si napolitánky vyrobit doma. Jedná se o kakaové a vanilkové světlé piškotové korpusy slepené čokoládovou nápní a se světlou polevou. Je to dobré, je to prasárna, stejně jako u ostatních věcí hrozí snědení jedné krabice k svačině. Jsem reálně závislá na cukru a od zítra se toho zkusím zbavovat, mám absťáky a to bez legrace.

 

Zmražené snicekersky, marsky, bounty. Zmrzliny inspirované tyčinkami, hlavní náplň je zmrzlina. Je možné, že už jsou i v Čechách, ve Francii jsou extrémně populární.

Je to přesně ta potravina, o které si na první ochutnání řeknete, bože, to je blbost, co na tom mají… A druhý den se přistihnete, že to jíte před spaním. Štve mě, že musím nakonec uznat, že je to dobré, daleko lepší než ty tyčinky.

Magnumy, milion a jeden druh, v hromadných baleních 4-6 kusů. Supermarkety !vůbec! nenabízí kusové zmrzliny, což je pro mě stále oříšek. Nakupují se tedy multipacky, které restaurace rozbalují a prodávají jeden nanuk za cenu balení – prostě Francie :D. Ve Francii se hodně uchytila ta malinová příchuť, teď nově pistácie, almond s bílou čokoládou a ledacos. Na magnumy začínám mít alergii, což je jen a jen dobře. Smetanová a čokoládová zmrzlina je něco, co mě bude ještě tak do Vánoc nechávat naprosto chladnou.

Jambon de Paris, francouzská vepřová šunka, tedy dušená šunka v obřích plátcích. Balení o 180g obsahuje pouhé 4 plátky. Pořád se držím názoru, že mi francouzská šunká nechutná, ani kuřecí a krůtí, docela tím trpím…

Sýr “Pavé”, tenhle druh není tak známý jako camembert nebo coulomnier, ale má k nim chuťové blízko, je měkkčí a obvykle v kostkách, doporučuji vyzkoušet. Jako strouhaný sýr se prodává obvykle ementál, nejsem milovník eidamu, ale francouzský ementál rozhodně taky zázrak není…

Crepes Dentelle, křehké sladké rolované oplatky, které extrémně drobí. Když je dáte dětem, skončí úplně všude. To nedoporučuji :D.

Do Francie pronikla americká klasika brownies, děti to milují. Brownies se prodává v alobalových miskách a krabicích a je boží. Teprve Francie mě naučila jíst konečně brownies, pokusím se je znovu a lépe péct v Čechách.

Pak ve francouzskách rodinách také dost “frčí” hotové palačinky s náplní. Jsou jednotlivě balené v igelitu a děti jsou schopné je likvidovat rychlostí blesku.

Pak jsem si vzpomněla na dětmi milované briošky, velké sladké tousťáky s chutí vánočky. Ve Francii je milion druhů. Často i jako malé houstičky s čokoládou, princip je vždy podobný, velmi měkké kynuté a sladké těsto. Děti mažou briošky nutelou, ve většině rodin se kupuje originál, přestože v každém supermarketu je jeden až dva druhy “nutely” bez palmového oleje, což v Čechách ještě tradicí není.

Tyčinky Mikado jsou pro Francii typické už roky, moc nechápu proč :D… v Čechách je prodává Tesco, ale Středoevropany nějak moc neoslovují.

Solené máslo, respektive kombinace másla, margarínu a soli. Typicky v každé domáctosti, maže se na bagety. Hodně mi zachutnalo.

Kaštanový krém, který se používá běžně hlavně v horách, kde kaštany rostou. Na první ochutnání nic moc, na druhé chutnal, přestože pečené kaštany nesnesu.

Některé české potraviny jsou podle mého názoru hodně podceňované, to, co se obvykle prodává jako polotučné mléko ve Francii, je například pěkný hnus, stejně tak, zmíněný strouhaný ementál nic moc, oboje vyzkoušeno od více značek, místní brambory nám též nejsou po chuti. České granko je taky zlaté proti všem zdejším nesquikům. Co se týká pečiva, z baget nevyjdete, a co jsou často rozpékané, kvalita je extrémně různorodá. Velmi nízké a téměř žádné je množstí “zdravých” výrobků a potravin – jasně, že nemůžete na jihu Francie očekávat tvaroh, ale jde o to, že jakýkoliv “zdravý” výrobek je udělaný, tak aby zdravý ve finále nebyl… tříčokoládové musli, celozrnné sušenky s palmáčem, dekadentní mnžství cukru, tuny zálivek do salátu, extrémně tučné sýry, pšenice, která je v každém jídle. Francouzi obecně hodně hodně sladí a vůbec se cukru nebo obilí nevyhýbají. Fitness lifestyle a cvičení tu nefrčí, prostě jste oplácaní a co, tak jste, nějak se to nehrotí. Některé výrobky jsou naopak samozřejmě skvělé, kromě vína, sýrů a marmelád mají nápříklad klasická másla vyšší standard, klasicky od 82% mléčného tuku. Ale není třeba si západní potraviny příliš idealizovat, to pozlátko nadšení z nákupů jídla u mě vyprchalo po prvních třech týdnech. Všechno je takové stejnavé, přízpůsobené francouzským chutím, hodně sladké, co se týká jogurtů a pudinků, sladké pečivo z brioškového, croissantového nebo křehkého těsta, stejné kakaové náplně, stejné žloutkové krémy, stejné bagety… Chybí mi ta multikulturnost českých supermarketů, stejně jako to, že vozíme jahody ze Španělska a sýr z Polska. Už na konci června nešlo sehnat ve Francii jahody za alespoň trochu přijatelnou cenu, protože 95% ovoce a zeleniny je z Francie, sice kvalitní ale… ta cena, je taková, že teď se v domácnostech točí meruňky, broskve, žluté melouny a občas nějaký banán z dovozu. Stejně jako u nás se pečivo v supermarketech rozpéká, v sladkých výrobcích je palmový olej a jogurty zahuštěné škrobem, neidealizujme si západní potraviny jen kvůli tomu, že je na pizze o deset gramů více šunky…

Hodně se těším na to, jak jsem jedla v Čechách, lehce, hodně ovoce, zeleniny, nesmažené maso, žádné klobásky, moje ovocné nanuky, málo cukru… prostě jídlo, které člověka neodrovná na celý den.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *