Něco o Lucce,  Úvod

Kdo je Lucka?

 Kdo je Lucka? To je velmi subjektivní otázka, která nabízí velmi subjektivní odpovědi a možné nikdy ne ani pravdivé.

Nicméně.

Lucka je malá blondýnka ještě pořád navzdory odrostům, ještě možná teoreticky drobná navzdory letním špekům, budoucí doufáme učitelka francouzštiny a dějepisu, v minulosti brigádně sekretářka, novinářka, servírka a barmanka spíš otrok a taky trochu au-pair, cukrářka a obsluha kavárny… takže vlastně asi trochu brouk Pytlík! V současné době učím brigádně fj, individuálně děti ve věku 8-15 let, je to práce u které nikdy nevíte jestli za a)probíhá efektivně za b)jestli ji přežijete.

Stále studuji a snad ještě chvíli budu, měsíc jsem nadšený obyvatel Prahy, ale víkendy obvykle trávím kdesi v zapadle díře s divným názvem u Brd. Je to hnusný kraj s krásnými meandrami Vltavy a výhodou, že jsou za rohem jižní Čechy.

Jsem dívka, co je schopná dovézt městskou z Ikey koberec, orchidej, sadu talířů, prostírání, lampičku s žárovkou a dva polštáře na jeden zátah; odtahat pár koleček štěrku o víkendu; umýt okna, připravit pětichodovou večeři a pak se schoulit do klubíčka a fňukat, že je neschopná a na všechno sama. Ráda prokládám svoje životní výhry i prohry vínem hektolitry vína a štědrými dávkami cukru kila a tuny, živím český cukrovary. Naštěstí dokáži podnítit ke konzumaci těchto drog i svoje okolí a zalévat se přitom několika hrnky kávy denně. Jsem prostě požitkářka.

Jsem nepraktická v naprosto nejširší možné míře, ale zároveň mám v kabelce vždycky, co je potřeba, ať se jedná o nůž nebo tři druhy rtěnek když to v ní najdu. Jsem taky obvykle pěkně nešikovná, opět v té nejširší míře a taky jsem smolař a královna trapasů. Už ve čtyřech letech jsem nesla přepravku meruněk a sklopila ji kompletně do kanálu. ALE snad umím trochu vařit a péct a tenhle blog to jednou ukáže světu. Tyhle aktivity jsou zřejmě jediná věc, kterou mi bůh jestli nějaký existuje a není jen peklo dal do vínku. Vaření a zejména pečení mě uklidňuje, ať se děje cokoliv a doufám, že dělá i radost lidem, kteří mají to štěstí fuj zas egoismus, dostat se k mým výtvorům. A tak se všechno učím, psát, fotit, přidávat příspěvky a znovu o tom něco pseudochytrého psát  a zatím mě to docela baví.

Doufám, že i vám bude blog přinášet něco dobrého, minimálně občas nějakou tu slinu na monitor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *